pondělí 31. března 2014

Montezuna by si určitě také dal...

Kombinace kakaa (nebo čokolády) a třešňových květů to je nádhera!
K nedělní snídani palačinka od včerejška, na ní jemný šlehaný tvarůžek, třešeň v květu právě otrhaná a závějička hořkého holandského kakaa. 



Překlopit a nahoru ještě trochu cukru práškového. Jíst ihned. Kulinární trvanlivost.... efemérní.


úterý 18. března 2014

Jaro objímá mrtvou zimu - už potřetí

Červená řepa žlutý podběl

Ještě jednou salátek z pečené řepy. Ani alobal už ji neochrání - už je taková měkká, prostě vrásčitá stařena.
K tomu stačí kyselá okurka a zbytky cibule z té okurkové láhve, co zůstanou plavat v láku, hrstička kapar a francouzká zálivka. Coby zelené listí použita ještě orsej (už asi naposledy za chvíli rozkvete a zjedovatí). Tohle je ona:




a podběl (ten zná každý). Podběl dodal pán, v civilu bankéře, až z Radotína. Nevíte, kde kvete podběl na Praze 6? 


 Měla jsem to k večeři, proto je to tak tmavá fotka.

čtvrtek 13. března 2014

Vůně fialek

Nevyfotitelné květiny. Krásné jako Sírael. Ve skutečnosti! Leč na mých fotografiích jako oválené chudinky. Ale letos už kvetou!! Neustávejte v pokusech s nimi.





Zde vynikající kreace na strašlivé fotografii. Piškůtková roláda (5/15/15) plněná šlehačkou. Použila jsem jedno balení šlehačky červené (výrobce zvaná luxusní) a bylo to málo, dvě by byly lepší. Fialek by tam také mohlo být víc, ale minulý týden byly ještě vzácností. Vše přislazeno vanilkovým cukrem. Tím bych také doporučila šetřit, větší množství zastírá tolik žádoucí vůni květin.

pondělí 10. března 2014

Jaro objímá mrtvou zimu - 2. díl

Polívčička z kuchyňských zbytků.

Půdní receptura zněla na řepu a mrkev. Obojí jsem ale napřed prohnala odstředivkou a vyrobila si z toho detoxikační šťávičku, která byla moc dobrá.. Proto má ta polívka takovou mizernou barvu. Zbytky jsem ale vařila v kuřecím vývaru, přidala na másle dušnou cibulku a půl bramboru. Výsledek byl daleko chutnější než vypadá ten obrázek.




Dotvořeno dýňovým olejem, čímž vzniká variace na polívku z hokajdáááá.

Jaro objímá mrtvou zimu - 1. díl

Kořenová zelenina s výhonky. 

Mrkvička - kéž bych měla to struhadlo na elektřinu (kuchyňského robota), který umí vytvářet dlouhé mrkvičkové špagety. Ruční výroby na železném antikvárním kousku nadělá z mrkvičky takovou maděru. jemné je moc jemé a hrubé je moc hrubé. 

Matka Příroda právě nabízí: květy plicníku (listy plicníku byly tuhé až nedobré vzhledem k vleklému suchu), list orseje (jen co pokvete začne jedovatět), listy primulí a květy vynikajících čerstvých sedmikrásek v nekonečném množstí (prakticky se dají považovat za výživu).




Dále je třeba jemný ocet nebo i citron. A ne moc oleje, sedmikrásky jsou po něm hned takové omatlané. Orseji ani primuli to nevadí.